Ovládací automatika |
Důležitým bodem při návrhu zimní zahrady je správná volba stínění, větrání a ventilace na níž závisí optimální teplota uvnitř zimní zahrady zvláště v horkých letních dnech. Už ve fázi projektu je nutné řešit optimální kombinaci větrání a stínění.
|
| Větrání |
Větrání neslouží jen k výměně vydýchaného vzduchu. Ve slunných dnech s orientací na jih může teplota uvnitř zimní zahrady dosáhnout až k 70°C. Proto je nutné horký vzduch odvádět do okolního prostředí. Větrání přirozené: Při přirozeném větrání se využívá vlastnosti teplého vzduchu stoupat vzhůru. U tohoto typu větrání se navrhují větrací otvory umístěné co nejvýše, nejlépe posuvná střešní okna s elektrickým ovládáním, která se automaticky otevírají a zavírají v závislosti na teplotě a vlhkosti vzduchu. Ty odvedou teplý vzduch ze zimní zahrady ven a pro přísun chladnějšího vzduchu pak slouží větrací otvory u podlahy v obvodu zimní zahrady, nebo se využívá ventilace skládacích stěn, posuvných stěn nebo dveří. Větrání řízené: To umožňuje nastavit odvod a přívod vzduchu v místnosti zcela dle potřeby. K tomu slouží automatické ventilační jednotky odsávající vzduch na základě změn teploty a vlhkosti vzduchu. Vzhledem k poklesu tlaku vzduchu ve větrané místnosti je sem následně dodáván vzduch nový - buď pasivně, anebo opět přes aktivní ventilační zařízení.
|
| Rosení skel |
Vzduch obsahuje vodní páry. Pokud je vzduch ochlazován, roste jeho relativní vlhkost při zachování množství v něm obsažené vody. Množství vodních par, které je vzduch schopen vstřebat, je ale omezené. Narazí-li teplejší vzduch z interiéru na chladné části vnější konstrukce, může se ochladit až natolik, že v bezprostřední blízkosti vnějších konstrukčních díků (např. skleněných výplní) bude dosaženo relativní vlhkosti vzduchu 100 % tedy stavu, kdy se přesycená vodní pára ze vzduchu začne na studených povrchových plochách srážet čili kondenzovat. Čím chladnější jsou tedy povrchy skleněných tabulí nebo rámových profilů, tím spíše se kondenzovaná voda vytvoří.
|
| Stínění | Ve slunných dnech i při 50ti násobné výměně vzduchu větráním vystoupí teplota vzduchu v zimní zahradě až na 40°C. Základním řešením tohoto problému jsou stínící systémy. Výzkum i praktické zkušenosti s umělými systémy stínění ukazují, že zvenčí montovaný stínicí systém má podstatně vyšší účinnost než systém montovaný zevnitř (vnitřní). V závislosti na barvě pronikne u vnějšího stínění do interiéru jen něco mezi 10 až 40% slunečního záření, zatímco u vnitřního stínění plných 60 až 90% procent. Tato skutečnost se vysvětluje tím, že vnější stínění zachytí značnou část slunečního záření ještě před jeho dopadem na skleněné výplně, takže v samotném interiéru se už tepla z proniknuvší energie může vyvinout jen relativně málo. |
|
Mnoho dalších informací najdete na stránkách našeho partnera http://www.solarlux.com/ |
 |